Rozhovory s Martinem od Dáši ,děkujeme !!

Milý Chodůrove, děti nemám doma, celý den jsem se snažila dát videa na Youtube, vyšlo to jen s tím prvním, u dalších mi to hlásí chyby a já se v tom nevyznám. Třeba se to zdaří další dny, až budu mít zpátky omladinu, zatím alespoň přepis (dle videa) rozhovorů Martina s moderátorem (myslím se jmenuje Holík, proto H=Holík, M=Martin).Je toho hodně, bude proto jistě dost chyb a překlepů, už teď se omlouvám…

Brno 16.1.2010:

Po první písni Feeling good:

Začátek je useklý, ale moderátor se ptal, co po skončení Superstar..

M:  Byl to nářez, ty tři měsíce, takže jsem vysloveně spal- konečně doma, ne na hotelu,

       konečně dlouho…prostě jsem to prospal, nic jsem nedělal, nic jsem neřešil. Teď jsem ale

       tady, už zase naplno pracuju.

H:   Mimochodem, jak jste trávili jako rodina Silvestra?

M:  No jako rodina nevím, ale já jsem pracoval…zpíval. Měl jsem na Silvestra dva koncerty,

       tak jsem si ho až tak neužil, ale bylo to prima.

H:   Tady je vidět, že když vás práce baví, můžete si říct: „To není práce, to je zábava…“ A

       pak  má ta práce fantastickou úroveň, pro nás to má vysokou jakost, jestli to tak můžu

       říct. Martine, tady je spousta tvých fanoušků a fanynek…Lucka třeba tadyhle…těší se

       strašně na aurogramiádu…

M:  No jistě!

H:   Co můžeme fanouškům a fanynkám slíbit? Já vím, že ty vlastně máš svoji kapelu už léta

       letoucí- co se chystá teď ve spolupráci Martin versus kapela a nějaká deska…máš nějaké

       plány?

M:  My samozřejmě na desce pracujeme, jednáme s vydavatelstvím Sony, a co to vlastně

      bude, to se prostě uvidí…uvidíme, co to budou za písničky. Ale rozhodně bych tam chtěl

      nějakou větší produkci, než jenom obyčejná kapela, protože se mi líbí dechy a takové

      věci. Skladby teprve vznikají.

H:  Deska možná tím pádem někdy na konci léta nebo začátkem podzimu by se mohla

      objevit?

M:  Bude co nejdříve!

H:   Budeme se těšit. Jsem rád, že i bez těch odposlechů podáváš perfektní výkon- prosím

       potlesk, protože opět zpívá Martin Chodúr!

Po druhé písni Supreme:

H:   Tleskáme Martinovi Chodúrovi! Martine, blahopřeji-krásné! Já totiž R.W.zbožňuji. Jestli

       budeš držet nějakou takovou podobnou metu, tak se taky moc těším, kamaráde, na tvou

       desku! Mimochodem, já jsem před pěti lety dozoroval na druhé České Superstar-

       vzpomeneš si, kdo to vyhrál? Po Anetě Langerové?

M:   Hm…Vlastík Horváth…?

H:   Ano,správně! To je pamatovák! Tenkrát jsme s Vlaďkou přihlíželi té píli, snažení, těm

       nervům…vznikají tam přátelství a skupinky. Co u vás teďka, když to bylo takhle česko-

       slovensky propojené, jak se tam bratříčkovali zpěváci? Byl‘s v nějaké partičce, nebo seš

       sólista?

M:   No, tak my jsme tam byli partička s Benem Cristovaoem…ale my jsme byli všichni

        kamarádi, byla to jedna velká parta! Ale s tím Benem…

H:   Vy jste byli s Benem i na pokoji?

M:   Ano.

H:   Tak on se učil zpívat od tebe a on tě učil akrobatické kousky, předpokládám.

M:   No, tak mluvili jsme o tom. Takhle…hrozně moc jsme o tom mluvili, ale nikdy se to

vlastně neuskutečnilo. Ale trošku jsem se třeba snažil mu něco ukázat ve zpěvu a on mně  v tanci, ale…

H:   Od skončení soutěže jste ještě v kontaktu s Benem?

M:   Já jsem za ním byl, spal jsem u něho- zrovna když ho, chudáka, zbili…

H:   Ježiš, to jsem četl. To je mi celkem líto, že tohle je vůbec možný u nás.

M:   Bohužel… Ale rozhodně si píšeme a určitě se ještě spolu dáme dohromady.

H:   Ty se vlastně dneska ještě potkáš se všema v Praze odpoledne, večer na koncertě?

M:   My už jsme se potkali, protože jsem byl v Praze dopoledne na zkoušce, zase jsme se viděli po dlouhé době.

H:   Poslouchej, co tam těm Pražákům békneš?

M:  Pražákům co…?

H:   Békneš… jako že zazpíváš. Promiň, já jsem si myslel, že to budeš vědět, ale Morava je

       veliká, my ten dialekt dole máme přece jenom trošku…

M:   (smích) Já jsem slyšel bejkneš… Tak budu zpívat Venus a Paparazzi (velký ohlas  publika…)

H:   A co nám teď zazpíváš jako třetí song, Martine?

M:   Jako třetí song vám zazpívám A Little less conversation…

H:   Ježíš, to se těším! Doufám, že se ti povede na tom koberci nějaká miniaturní taneční

       kreace, co?

M:  (s úsměvem rozhodil rukama a pokrčil rameny)

Po třetí písni:

H:   Chtěl bych teď s tebou, Martine, probrat, jak ty jsi na tom vlastně s turismem?

M:   Já mám turismus strašně rád. Hlavně- já tomu říkám hudební turistika- a to je, že chodím

       od obchodu k obchodu s cédečky a kupuji si cédéčka . A to nachodím tolik kilometrů, že

       si to nedokážeš představit!

H:   Tak to koukám, že musíš sebou vodit nějakého nosiče. Tebe, jako fajnšmekra, tipuji, že

       odcházíš s několika taškami takových cédeček.

M:   Ale né, většinou si koupím jen jedno, to nejlepší…

H:   O.K. Pojďme ale přece jenom k poznávání těch krás Moravy. Ty jsi z Mariánských

       Hor…

M:   Ano, správně.

H:    Kdybys nás měl někam pozvat, aby tam z člověka spadl stres, cítil se „fajně“, jak se říká

        u vás nahoře, kam by to bylo?

M:   V Mariánských Horách?

H:   Ano, například. Anebo v Ostravě, v blízkém okolí, nebo kolem Beskyd. Kde máš ty svoje

       místo?

M:   Moje místo v Ostravě? Tak já bych vzpomněl… je to u Kuřího rynku, obchod

        s hudebninami, je úžasný!

H:   U Kuřího rynku?

M:   Ano. To jetakové náměstíčko.

H:    Občas nějaká slepice, nějaký kuřinec…?

M:   Bejvávalo.

H:   Tak proto Kuří rynek. A zase cédečka. Děláš ty ještě něco jiného než muziku, Martine?

M:   Čtu si. Hrozně rád…

H:   Bereš aspoň občas přítelkyni sebou, když míváš volno a jdeš se podívat do hudebnin?

M:   Jasně, ona chodí se mnou!

H:   Nebo máte vztah na dálku?

M:  (směje se a kroutí hlavou)

H:   Chodí s tebou. Dobře. Já jen, holky, abyste věděly, že s takovým muzikantem je na jednu

       stranu krásné být, ale někdy možná ne úplně lehké žít…

M:   Je to hrůza…bída, bída.

H:   Bude svatba něbo něco v blízké době?

M:   Když to já nevím… ale teďka bude písnička…

H:   Deska bude dřív! Já jsem taky názoru, že se bude hlavně zpívat. Děkuji Martine- je to

       finálový song pro toto odpoledne?

M:   Bohužel…

H:   Tak děkujeme moc, že jsi sem zavítal. Teď si poslechněte vítěze první ČS superstar!

M:   Já bych rád poděkoval členům mého fanklubu, já je tady vidím, žlutě označené (ukazuje

        na nás, jde blíž a usmívá se) a tuto píseň bych věnoval nejmenovanému časopisu,

        jmenovanému v téhle písničce, nad kterým jsem se dneska hodně pobavil…

A zpívá Paparazzi.

Po ní obrovský potlesk a Martinovo kouzelné „Děkuji, jste úžasní!“

H:   Martine děkujeme, Lady gaga bude blednout závistí, Mr.Gaga je prostě formát- myslím,

       že tě takhle můžu pojmenovat. Moc, moc děkujeme za Tvou návštěvu u nás…

M:   …já děkuji za pozvání!

H:   A jinak se těším, že zůstaneš takovým fajnovým, příjemným, skromným Moravákem…

       Martin je prostě náš!!!

A ještě fotečky od Naďi :-) Děkujeme.. :-))